Vánoční kampaň #JoyOfGivingPandora je vám už určitě známá, dnes si teda u mě na blogu odskočíme k vánočnímu mood článku plnýho prosvětlených zimně vánočních fotek. Musíte totiž uznat, že třeba ta vločková edice (prstýnek na úvodní fotce) rozhodně má něco do sebe a moje mamka se po něm hned po focení natahovala. Vystát si u Pandory předvánoční frontu je sice občas o nervy, ale jsem si jistá, že každý z vás má v okolí někoho, kdo korálky sbírá a značku mi-lu-je. My ženy jsme prostě straky a sběračky - Pandoře se povedlo podchytit obojí najednou a tak se jim před obchody kupí fronty manželů, dcer, přítelů a dalších, kteří pak v bílých krabičkách a taštičkách s růžovou mašlí darují třpytivé štěstí.
Já jsem se rozhodla se s vámi podělit o své vnímání letošních svátků. Nikdy jsem toho totiž neměla tolik a pořád mi nejde od hlavy, jak jsem mohla nastoupit do nový práce v období, kdy mi na záda dýchá konec studijních let a tím pádem diplomka a tolik obávané státnice. Když si vzpomenu, co jsem prožívala před těma bakalářskýma, chce se mi brečet už měsíc dopředu. Snažím se si to ale tolik nepřipouštět a každou volnou chvíli si užít a naplno čerpat sváteční atmosféru, která je pár dní před Vánoci všude kolem nás.
Měla jsem to štěstí, že jsem kromě pražské výzdoby mohla vidět i nádherné vánoční Drážďany a kouzelný Milán, který si mě získal hned během prvního večera.
Měla jsem to štěstí, že jsem kromě pražské výzdoby mohla vidět i nádherné vánoční Drážďany a kouzelný Milán, který si mě získal hned během prvního večera.
Miluju světýlka, vůni svařenýho vína i tu páru, co vám jde venku od pusy.
Venkovní kluziště mají přes Vánoce kouzlo téměř filmový a já si to užívám. Užívám si každou procházku přes vyzdobený ulice, zapalování adventních svíček, vyloupávání adventního kalendáře a nejvíc ze všeho se těším na dva Štědrý večery, co mě čekají. Jeden bude už zanedlouho - s přítelem a rodinnej pak v to klasický datum. Hrozně se těším, co přítel řekne na dárky, co jsem letos vymyslela a samozřejmě i na to, až uvidím, co vymyslel on. Těším se, až se k sobě schoulíme u nějakýho vánočního filmu, budem uzobávat cukroví a já si dovolím na celej den vypustit z hlavy uplně všechny povinnosti. A na ten opravdovej Štědrej den se sejdu u stolu s širší rodinou, připijem si na další společnej zvládnutej rok, na kamnech, ve kterých bude praskat čerstvě naštípaný dříví, osmažíme kapra, pustíme si Lásku Nebeskou a ve vesnici na konci světa společně oslavíme Vánoce jako už tolikrát předtím.
Přeju vám všem, ať si tyhle chvíle užíváte v klidu, v obklopení těch nejmilovanějších a ať taky na chvíli pustíte z hlavy všechny starosti a povinnosti. Ať ty svátky klidu k něčemu vypadají!
A schválně - co říkáte na fotky? Mě tak baví si s tím vyhrát!
