Další konec měsíce! A že tentokrát byl ten měsíc pořádně šílenej! Na konci července (TADY) jsem psala o tom, že jsem došla k hlubokého uvědomění a že hodlám vystoupit z komfortní zóny a vydat se jiným směrem, než jsem měla do té doby nalinkované. To jsem splnila a proto jsem v podstatě celý srpen zařizovala všechny ty změny, snažila se to všem vysvětlit - že proč a co a jak vlastně, aniž bych sama na všechno znala odpovědi. Tak či tak, faktem se stalo to, že za dva dny ze mě bude oficiálně pražačka a čeká mě pohovor na moji momentálně vysněnou školu, která kombinuje obory, který jsou přesně to, čemu se chci věnovat. Bude to těžký, všechno. Ty změny, celý stěhování, který už je teď v plným proudu a všechny ty vzlety a pády, kterých už mám po tomhle měsíci za sebou taky několik, díky tomu, jak jsem naivní a čekám, že vše vždy vyjde bez chybičky a že není možný, aby se nějakej můj plán pokazil. Odteď už toho snad moc zakřiknout nemůžu, tak Vás budu všema změnama postupně provázet!
K outfitům se tento měsíc asi vyjadřovat nebudu, snad jen, že je to opět slušnej mix stylů a tentokrát vlastně i míst a barev pleti, haha. U mě jednoznačně vedou poslední dva, jak to vidíte vy, co? :)
V YamYamu jsem byla zatím všeho všudy 4x a z toho 3x jsem si dala jen nějakou kombinaci předkrmů. Ty krevetový placičky jsou totiž perfektní! Minulý týden jsem tam ale zkusila zelené kari a teď zas nechci nic jiného než to. Takže to máme první věc ze seznamu míst, které mě zruinují, sakra.
Jeden z pražských dnů jsem strávila s Nikčou a bylo to parádní jako každej náš společněj den. Neskutečně mě těší fakt, že ji teď budu mít v Praze a budeme se moct vídat každou chvíli, protože tahle holka mi sedla jako dlouho nikdo <3
Poprvé jsem navštívila jednu z nejprofláklejších pražských kaváren. No přiznejte se, je tady snad někdo, kdo z instagramu nezná EMA espresso bar? Mě tam vzala Mia, když jsme spolu obíhaly schůzky a byly na prohlídce našich budoucích bytečků! A protože jsem ten den měla zrovna svátek, dostala jsem od ní krabičku dokonalých makronek a můžu říct, že to bylo nejhezčí překvapení z celého mého svátečního dne!
Moji mamku jsem zase poprvé vzala do hradecké kočičí kavárny a přestože jsme obě spíš na pejsky, tak jsem si to hrozně užily. Navíc tahle zrzka byla strašně přátelská a bláznivá, takže jsme kolikrát skoro brečely smíchy, když jsme musely ze stolu zachraňovat skleničky a talířky, protože ona se tam válela takovým způsobem, že vše lítalo pryč.
Články, který se mi tenhle měsíc psaly nejlíp byly dva z naší dovolený na Krétě (TADY a TADY). Nemůžu si odpustit znova zdůraznit jak strašně super to bylo a jak moc mi to pořád chybí.
Článek, kterej byl nejvíc čtenej a to až tak, že mě to docela vyděsilo, byl ten poslední (TADY). Byl o vztahu, kterej mám ke svýmu tělu, protože se mi na tohle téma sešlo poměrně hodně otázek. Psal se mi dost těžko, ale nakonec patří k těm nejdelším, co jsem kdy napsala a k nejshlédnutějším, který na blogu mám.
Tím bych dnešní rekapitulaci ukončila a doufám, že dál bude přísun článků, i když zatím nebudu mít na bytě připojení - další důvod k utrácení za kafíčka v kavárnách, co jim frčí wifi, chacha.
