Poslední ze třech kol Ugo Očisty je za námi a já jsem absolvovala tu poslední. Těšila jsem se na to už od té podzimní, kdy byla tahle akce poprvé a já věděla, že na jaře do toho půjdu taky. Byla jsem nesmírně zvědavá, jakej to na mě bude mít efekt, jak to budu prožívat a tak. No a v tomhle článku bych ty svoje dojmy ráda shrnula pro Vás. Pro Vás, kteří uvažujete, že do toho půjdete za půl roku taky, pro Vás, kteří si se mnou notovali na instagramu, když jsme procházeli tím stejným a i pro Vás, kteří o Ugo Očistě slyšíte třeba úplně poprvé.
Třídenní očista probíhá tak, že si každé ráno na Vámi zvoleném Ugo baru vyzvednete balíček 2,5 litru šťáv. Každá lahvička má popisek ohledně jídla, jaké má nahrazovat a na lístečku k tomu máte seznam příchutí, co každá lahvička obsahuje a v jakém pořadí pít ty malé svačinové. Před samotnou Očistou by se měli držet ještě 3 čisté dny, ve kterých se nejí nic smaženého, mléčné výrobky, káva a další zatěžující věci. To samé pak platí na 3 dny po skončení samotné očistné kůry. V době Očisty se pak nesmí zapomínat na další pitný režim - vodu, hodně vody. Podrobnější info k Očistě si můžete přečíst v TOMHLEčlánku, kterej jsem psala nedávno v rámci natěšenosti na celej ten proces.
1.DEN
Vstávala jsem natěšená, plná energie a odhodlání do týhle výzvy. Protože pro někoho, kdo miluje kousat jídlo, jsou tři dny na šťávách hodně velká výzva. Ale protože do Uga i tak chodím skoro obden, fakt jsem se těšila. První zděšení nastalo po přečtení obsahu jednotlivých šťáv. Hodně řepy, hodně okurky, hodně celeru. Tři věci, který obvykle nemůžu ani cejtit. Věděla jsem, že tam budou, ale stejně mě to zaskočilo. Můj šok ale trval jen do napití se první snídaně (řepa-mrkev-pomeranč), kdy jsem zjistila, že je to vlastně moc dobrý a není se čeho bát. Celý dopoledne jsem byla uplně plná euforie, sil a nadšená a plánovala jsem jít odpoledne běhat. Dokonce jsem byla ve městě, trochu jsem zanakupovala a po cestě domů si pak dala dopolední svačinu a doma už mě čekal oběd. Po něm mi začala být strašná zima a padla na mě neskutečná únava a touha jíst. Zalezla jsem teda do postele a asi 3 hodiny spala :D. Po probrání jsem se těšila na odpolední svačinu, koukala jsem na seriály, psala články a z postele prostě nevylezla. Večer mě pak logicky čekala večeře a dvě hodiny před spaním ještě dezert, jako druhá večeře. Tenhle den jsem rozhodně byla nejunavenější ze všech tří dnů.
Probudila jsem se pěkně hladová, ale s úsměvem od ucha k uchu a natěšená na snídani. Energie jsem měla dost, takže jsme s Kubou ještě ráno po cestě pro šťávy nafotili outfit. Snídaně byla naprosto dokonalá a nejšťastnější jsem byla, když jsem zjistila, že jí mají i ve stálém menu (č.17 - kapusta, špenát, ananas, jakblko, máta). Druhý den probíhal pocitově naprostě stejně jako ten předchozí - dopoledne bylo uplně v klidu, byla jsem spokojená a nemusela se nijak omezovat v aktivitách, dokonce jsem šla po obědě i plavat. To mě ale docela odrovnalo, po plavání jsem vypila odpolední svačinu (tentokrát jablko-řepa, kde už ta řepa byla na mě cítit až moc), hned po přijetí domů jsem si dala večeři (řeřicha-okurka-špenát-citron), která mi tentokrát vůbec nechutnala, ale díky hroznýmu hladu jsem jí vypila a po nějakých dvou hodinách i dezert, kterej byl teda pro změnu výbornej (červené víno-brusinky-borůvky-jablko-máta). Spát jsem šla hodně brzo, protože jsem měla z toho hladovýho odpoledne dost špatnou náladu a byla jsem protivná. Radši jsem to teda zaspala, protože jsem věděla, že další den to bude zase lepší.
Po krizovce z předchozího dne, kdy jsem večer hladově prohlašovala i to, že už na to další den kašlu a budu normálně jíst, jsem se ráno samozřejmě opět probudila uplně v pohodě a kromě toho, že mi bylo celej den chladno jsem si ho užila docela celej. Ráno jsem se vypravila na otevíračku outdoorovýho hřiště v mým fitku a odhodlala jsem se i na pás na sřídavou chůzi do kopce a běh. Vyčerpalo mě to, to ne že ne, ale zvládla jsem to a byla na sebe pyšná. Navíc mě potom čekal oběd, kterej byl stejnej jako předchozí den a byl vynikající (rebarbora-polníček-jablko-máta-limeta). Odpoledne jsem ZASE měla hlad, ale už mě to nijak nepřekvapilo, takže jsem si tím nenechala zkazit náladu. Cejtila jsem se totiž neuvěřitelně lehce a příjemně a byla jsem na sebe pyšná, že to zvládám a že nepodléhám touze sníst celou ledničku i s mrazákem. Tenhle den byl jediným, kdy jsem jednu lahvičku musela nechat, protože tu večeři, kde byla cítit jen okurka, koriandr a rukola, jsem do sebe nedokázala dostat ani přes ten hlad. S Kubou jsme šli večer do kina a já si s sebou vzala dezert, kterej mi naopak chutnal strašně moc a beru ho za příjemné uzavřené celé očisty (mrkev-pomeranč-zázvor).
- Jsem ráda, že jsem do toho šla, dokázala si, že to dokážu a mám zas další zkušenost s tím, jak moje tělo reaguje na věci a jak mocná je právě ta psychická stránka.
- Většina šťáv mi moc chutnala a u některých mě mrzí, že nejsou ve stálý nabídce.
- Strašně mě bavilo si každý ráno jet s termotaškou na bar, i když pro mě byl zprvu skoro nadlidskej úkol, odejít z domu bez snídaně.
- Dopoledne vždycky probíhalo naprosto v klidu a tak hodinu po obědě začalo být zle. Nebo zle, prostě to šlo od desíti k pěti - s náladou, s hladem, s chutěma, se vším. Proto rozhodně doporučuju si v tomhle režimu neplánovat žádný velký aktivity, já bych se třeba nezvládla ani učit a doporučuju chodit brzo spát - čím dřív, tím líp. Aspoň si to tělo odpočne celkově a ne jen co se týká trávícícho traktu.
- Trávící potíže jsem za celou dobu neměla, což mě vlastně i docela překvapilo, protože jsem četla různý zkušenosti a někdo si to třeba celý tři dy dost protrpěl, což se mi z náhlýho přechodu z pevný stravy na tekutou zdá logický, nicméně díkybohu to moje tělo zvládlo uplně s nadhledem.
- Byla mi zima. Celý tři dny. Ne proto, že bych pila šťávy studený hned po vytažení z lednice. Prostě proto, že jsem měla hlad, neměla jsem obvyklej dostatek živin, pro tělo to byl šok a navíc ty zeleninový šťávy jsou dost chladivý.
- Zhubla jsem 3 kila za 3 dny, ale je jasný, že aspoň polovina bude zas hned nahoře, protože to prostě bylo tím, že jsem měla vyčištěný střeva.
- Můj počáteční strach z toho, že to vlastně pro tělo možná není vůbec dobrý, protože přijímám jen ovocný cukry a nic jinýho, se ukázal jako docela neoprávněnej, aspoň co soudím já. Většina šťáv byla převážně zeleninová a to i dopoledne, kde jsem čekala spíš ty ovocný. Ovocnější byly zpravidla dezerty, asi aby to člověka zapláclo na noc a ráno se nevzbudil s hrůzou totálním hladem. Svačinový šťávy byly nepasterizovaný, tudíž v nich plavaly kousky, tudíž z toho nebyla odebrána veškerá vláknina.
- No a hlavě - ten pocit lehkosti třetí den - k nezaplacení!!
Na závěr už bych řekla asi jen to, že děkuju všem, co se mnou každý odpoledne přišli do styku a museli snášet mojí protivnou náladu a vztekání se nad hladem, na kterej nejsem zvyklá. Pak to, že jsem fakt ráda, že jsem do toho šla a rozhodně Vám doporučuju to vyzkoušet, protože zkušenost je to skvělá. A poslední věc - celý tři dny jsem měla neskutečnou chuť na jídlo a den po skončení očisty jsem toužila po tom si dát ke snídani šťávu. A když jsem si dala snídani normální, tak jsem stejně pořád myslela na šťávu a nakonec jsem se pro ní fakt musela stavit. Ehm :D.