Plesy. Kapitola sama pro sebe asi pro všechny. Nemůžu teda soudit, jak je to jinde, než u nás v Hradci, ale hádám, že to bude snad podobný. V Hradci maj plesy neuvěřitelnou tradici. Jsou to největší párty celýho roku, všichni se na ně těšej celej rok. Já jsem v Aldisu strávila ve svých středoškolských letech tolik hodin, že bych to ani nespočítala. A budu na to navždycky s úsměvem vzpomínat, protože to byly akce k nezaplacení. Jak jsme byly mladý holky, co si poprvý nandaly pořádný podpatky a vzaly "bitch šaty" a celej ples prochodily tam a zpátky, abychom hledaly ty naše aktuální crushe. Jak jsme se bály pít, protože ty boty nám dávaly zabrat i za střízliva. Jak jsme si prožily první plesy v párech. Jak jsme se motaly do klučičích rvaček, hystericky brečely na záchodech, jak jsme z balkonu pozorovaly, kdo se s kým líbá a jak nám občas tajně tekly slzičky, že nejsme na místě tý starší holky. Jak hráli Dancing in the moonligh a já seděla sama na balkoně, pozorovala ty zamilovaný páry na parketu a přemýšlela, jestli jednou budu mezi nima. A byla jsem. Teď na tom posledním. S tím mým blonďatým princem. Při písničce, u který jsem do tý doby brečela ve chvíli, kdy jsem jí uslyšela (posílám pusinky do králičího nebe!). A byla jsem TA HOLKA, ta co tancuje se svým přítelem a nesedí sama na balkoně. Už jsem ale neměla šaty od prsou pod prdel a netahala za ruku kámošku, co kradla flašky zpoza baru. A víte co? Obojí má neskutečný kouzlo. Takže já mám tady pro Vás souhrn fotek, přičemž některý jsou opravdu HODNĚ úsměvný, tak se pojďte pobavit!
Letos jsem zvolila volný šaty z Mango Outletu, který mají zdobený záda a s přesně stejným zdobením jsem našla v Primarku psaníčko. K tomu moje jediný nositelný podpatky, červenou rtěnku a rovný vlasy. Tadá.
Éra sytě červených vlasů.
Skoro zmizelý obočí a hlava uplně jiný barvy než zbytek těla - BRAVO :D
Patka a éra šatů z New Yorkeru, který končily OPRAVDU těsně pod zadkem a dnes už bych tomu říkala tílko. Dodnes vlastně přemýšlím, jestli to opravdu nemělo být tílko... možná i jo :D
S Péťou jsme měly dobu, kdy jsme se fakt nedomlouvaly a přesto dokonale ladily. Vlasama i oblečením.
Retro ples v Olomouci a poněkud tlustější období asi :D
Tady asi zas hubenější období a mega tmavý vlasy. A nejoblíbenější šaty ever.
Nejšílenější vlasy ever. Jak jsem v tomhle mohla mezi lidi, to mi fakt hlava nebere :D pták ohnivák hadr!!
A nejlepší párty večer, jakej jsem kdy zažila, byl jednoznačně můj maturitní ples. Užila jsem si každou jeho minutu, milovala ty šaty, svý kámošky a kámoše, širokou rodinu, co si to přišla užít se mnou a nic nemá na to půlnoční zašlapávání šerp a vyřvávání Nonstop na celý kolo.
Tak co na to říkáte? Nepoznaly byste mě nikde, co? :D
