V dnešním článku bych Vás s sebou ráda zpětně vzala do Drážďan, kam jsem se v pátek poprvé podívala. Dlouho jsem tohle město měla na seznamu, ale z Olomouce i Hradce to bylo prostě daleko. V momentě stěhování do Prahy jsem si ale říkala, že to konečně brzo naplánuju. Plánování se trochu protáhlo a nakonec jsem to nechala až na tenhle vánoční čas, který (když nepočítám vlezlou zimu) je na takovej výlet docela ideální. Roztomilý město plný vánočních světýlek, stromečků a vůní všelijakých dobrot. Musím uznat, že před výletem mě vánoční nálada obcházela obloukem, což skončilo pohledem na ty nejnádhernější trhy, jaký jsem kdy viděla a už jsem se vznášela v oparu vánoční atmosféry a myslím, že už mě to ani nepustí.
Začnu ale hezky od začátku, přestože žádnou nápovědu na Váš výlet si z toho asi neodnesete. Měla jsem totiž to štěstí, že mě ráno přítel naložil do auta a dojeli jsme si pohodlně až na parkoviště v centru Drážďan. Pro mě to byl vlastně první výlet tohohle typu a užila jsem si ho se vším všudy - tím myslím třeba zpívání každýho druhýho songu v autě, nezavřením pusy celou cestu a zastávkou na benzince na něco dobrýho. Možná to zní divně a hloupě, ale já si teď prostě užívám uplně každou maličkost, byť sebeobyčejnější jako je zastávka na benzince. Je to pro mě totiž tak nějak nový. A jsem tak spokojená, jak snad nikdy. Spokojená, klidná a zamilovaná.
A protože ve mě dřímá srdce turisty, nehnali jsme se nejdřív po obchoďákách jako všichni ostatní, ale pěkně si obešli město. Zatímco já jsem tam byla poprvé, přítel Drážďany zná skoro jak svý boty, takže mě všude protáhl, všechno ukázal a o všem povyprávěl.
Pohodlí jsem měla při chystání outfitu na prvním místě, proto jsem volila svý oblíbený legíny, k nim nový EMU botky (teplo na nohy, konečně!!), dlouhej rolákovej svetr, parku, nejteplejší šálu a z vyžehlených vlasů se během prvních deseti minut v autě stal tenhle polodrdol (díky kterýmu jsem se cítila celej den jako Malá Čarodějnice!), protože mě štvalo, že mi padaj vlasy do očí. No a od tý doby tenhle super "účes" nosím skoro každej den, protože je to nejvíc pohodlný a docela i cool. Včera na koncertě mi nějakej náhodnej kluk řekl, že vypadám jako Dánka s tím účesem, rtěnkou a piercingem. Prej to byla pochvala, tak asi dobrý.
#lovelovelove
No ale ty obchody jsme si samozřejmě neodpustili. Já jsem byla po několika letech v Hollisteru a totálně jsem si zamilovala celej obchod. Sice se mi líbilo mnohem víc klučičích věcí, ale i na sebe jsem si něco vybrala. To ostatně uvidíte nakonci článku.
Kromě Hollisteru jsem taky nakoupila nějaký dárky, proběhli jsme i Primark (opravdu proběhli, protože tak rychle jsem v ho neprošla ještě nikdy!), kde jsme se zasekli jen u HOME sekce, ze který jsme toho odnesli poměrně hodně a já si teď to svoje "doma" fakt mega užívám a cítím se tady strašně dobře.
Tyhle trhy (netuším, jaký to byly a jak blíž Vám je popsat - říkala jsem, že to nebude žádnej návod na výlet :D), byly fakt hodně slabý a kromě zaražením se nad palmou u betlému, jsem z nich byla hodně zklamaná a říkala si, že tohle přece nemůžou být ty trhy, na který se každej žene z Prahy.
Nebyly, díky bohu. Aspoň jsme u nich ale našli krásnou restauraci na pozdní oběd, já jsem si dala výborný tortelliny se špenátem a přítel OBROVSKOU pizzu, která byla neuvěřitelně dobrá a teď (v 1 ráno, skvělý!) se mi na ni sbíhají sliny, achjo.
No a na ty krásný trhy jsme narazili o chvíli pozdějc a byli jsme z nich oba fakt unešený, protože tak kouzelný jsme ještě nikdy neviděli. Každej stánek nádherně nazdobenej, do detailu promyšlenej a navíc tam ani nebylo nijak narváno. Aspoň před setměním ne.
.
Nebyla bych to já, abych někde koutkem oka nezahléhla Starbucks a hned nás tam nevlekla. Takže jsme se tam pěkně ohřáli, kromě chaiteačka si dali ještě čokoladový zlaťáky, potěšili instagram novýma výletníma fotkama, počkali až se setmí a vyrazili jsme na ty samé trhy znovu.
Protože za tmy to má samozřejmě zase jiný kouzlo. 
Kromě jinýho kouzla je taky nečekaně větší zima, takže drdol šel dolů a čepice na hlavu. To je mimochodem ta, co mám(e) už ve třech barvách. Po setmělý procházce a prodírání se davem lidí, kteří se přišli na nasvícenej trh podívat taky, jsme usoudili, že už toho bylo na jeden den až až a zase jsme pěkne odfrčeli domů do Prahy.
No a tady už začíná takový new-in koutek. Z Primark Home je polštář se slonem a moje vysněný světýlka.
Úlovek z Hollisteru. Tohle tričko jsem musela mít, byla to láska na první pohled, přestože v týhle barvě nemám vůbec nic a ani mi ke mě zas tolik nejde. Jenže ten nápis. TEN NÁPIS, žejo.
Jedna ze dvou oblečkových věcí z Primarku. Prodloužený pruhovaný tričko s jednoduchým a všeříkajícím nápisem.
Zase Primark a zase láska na první pohled. Harryho Pottera miluju nade vše, takže tohle tričko jsem si pořídila na spaní a už asi nikdy nebudu spát v ničem jiným.
Ráda bych Vám toho ukázala mnohem víc, ale většinou jsou to dárky pro moje holky, který tohle dost pravděpodobně čtou, takže je mi líto. Každopádně všichni určitě víte, že Primark je nejlepší na tyhle drobnosti, který nakonec člověka potěšej nejvíc. Třeba těmahle vánočníma lakama jsem potěšila sama sebe a svoje konečně-dlouhý-nehty!
No a poslední věcí je tohle nejskvělejší povlečení a obrovská peřina, pod kterou se spí naprosto dokonale a dokonce se v ní ztrácím. Už nikdy se nestane, že by mi v noci koukala část těla ven a já se probudila zimou.
Doufám, že Vás článek bavil a můžete mi povědět, jak Drážďany zapůsobily na Vás nebo jestli jste tam nikdy nebyli a třeba se chystáte.
