ETERNAL LOVE

Krásně středeční dopoledne! Dnešní článek a fotky jsou zase tak trochu speciální. Minulý týden, co jsem měla v Praze Andyho, jsem se totiž konečně sešla s Terkou Marešovou, která nám nafotila tyhle nádherný společný fotky. Hrozně mě baví, jak je na nich vidět, jaká dvojka s Andym jsme a jak na něj koukám. Jsem evidentně strašně průhledná a mám dojem, že se to netýká jen mýho vztahu se psem, haha. Ale co, asi ze mě nikdy nebude někdo, kdo se umí nad všechno povznést, být nad věcí a nemotat do všeho hned city. S touhle mojí chlupatou láskou mám aspoň navždycky jistotu, že je to nekonečně hluboký a pevný pouto, miluju každou chvilku s ním, přestože se polovinu času vztekám, že na všechny štěká nebo že ho musím pořád nosit a bolej mě ruce. Pak si ke mě ale skočí do postele a já přestanu dělat cokoliv zrovna dělám a jen se k němu tulím a vdechuju jeho vůni - a ano, opravdu píšu o svým psovi a ne o příteli :D. No a když náhodou něco provede a já jsem potom na něj kvůli tomu vzteklá a zlá, tak se mu po pár minutách přijdu ještě omluvit, když vidím, jak na mě uraženě zahlíží. A takhle my to máme. Předpokládám, že vy, kdo máte taky psa, jste na tom uplně stejně, protože prostě psí lásky. žejo.