Když řeckej večer, tak řecký barvy. Bílou si přece musím dát, když jsem konečně poloviční černoušek! Věřte mi, že u mě je to totální nezvyk. Však ještě dva dny zpátky jsem byla celá rudá. A taky jsem vlastně konečně vyvenčila ty kraťasy, které díky délce spíš nedélce nikdy nenosím. A nikde jinde než tady je ani nosit nebudu, haha. Tady se to ale může - i když je pravda, že v restauraci na mě všichni divně koukali, těžko říct, jestli to je kvůli tetování jako obvykle, rudý rtěnce, koukajícímu zadku nebo výrazným botám. Možná to takhle dohromady je na ty rodinky tady trochu moc, když nad tím tak přemýšlím. Ale tak aspoň se mají u večeře o čem bavit...
Mimochodem, zase se mi stala klasická věc, co se mi na dovolený děje odjakživa. První polovinu si tak odpočívám a nijak extra to neprožívám, přesně v polovině si řeknu, že už bych jela domů, že mi chybí to a to a ten a ten. A co nastane pak a děje se vlastně přímo teď? Najednou si to všechno zamiluju. A to tak, že se mi chce brečet při představě, že budu muset brzo odjet. Dnešní večer stejně prořvu uplně celej. To je tak, když se někde cítíte dobře. Žádnej stres, samí milí lidi, úsměvy všude okolo, teplo a klid. A vy víte, že za chvíli bude vše uplně jinak, uplně naruby a Vám se tak strašně nechce opouštět tenhle ráj... Takže já si ho jdu ještě naposled užít a příště už se ozvu z Čech, fňuk.
Shirt - RESERVED / shorts, bag - PRIMARK / shoes - ČAS NA BOTY
