Vítám Vás u mojí nové rubriky - Diary days. Řekla jsem si, že občasný příspěvek tohoto typu by mohl být vítaná změna, vzhledem k tomu, že Vás i mě tolik baví randomy. Tohle bude něco podobného, jen vždy jen za jeden den, kdy se zrovna bude něco dít. Dnes Vás tedy vítám u příspěvku z Vídně, kde jsme s drahým strávili včerejší den. Už z úvodní koláže můžete vidět naše hlavní aktivity. Vzhledem k tomu, že jsme vyráželi ve středu brzy ráno z Olomouce, byl to opravdu extrémně dlouhý den, ještě teď mám pocit, že mi upadnout nohy, avšak jsem s veškerým průběhem tak spokojená, že si na unavené tělo rozhodně nechci stěžovat.
První zastávka byla samozřejmě v Brně a volnou hodinu před návazným autobusem do Vídně jsme strávili v kavárně Placz, která mi byla už několikrát doporučena. A víte co? Mají tam perníkové latté a je vynikající, takže Brno si u mě získalo bod k dobru (a další za tu dokonalou makronku!) a snad ho brzy začnu mít i ráda! Mimochodem, taky jsem si stáhla aplikaci ABM a se všema fotkama si teď v telefonu mega vyhrávám a přidávám k nim nápisy a všechny možný blbinky, tak se nelekejte a stahujte taky :D
Nesnáším ranní vstávání a je mi v podstatě jedno v kolik to ráno zrovna je. Samozřejmě je lepší ráno v deset než v šest, ale já se nedokážu rychle vykopat z postele nikdy. Každopádně když už vstanu, snažím se si na tom najít to dobrý (popravdě, poslední dobou se snažím hledat na všem to dobrý, jinak bych asi zešílela!). Třeba si užívat ranní panoramata jako například tohle z autobusu.
Naše první cesta vedla do Primarku. Bohužel se nám ale vždy podaří zamotat se někde při přestupu v metru a autobus do G3 nám kvůli tom opět ujel. Nakonec to ale bylo spíš bohudík, protože jsme během čekání zavítali do Mullera, kde mají snad úplně všechno. Drahý se tak rozplýval v oddělení CDček a já šla očmuchávat další Yankee a přestože jsem si řekla, že už si žádnou nekoupím, jelikož mě z těch vosků hrozně rychle začne bolet hlava a není to vůbec uvolňující, vůně Lemon Levander mě tak nadchla, že jsem jí tam nemohla nechat. Nehledě na to, že ty ceny se mi zdály strašně výhodný oproti ČR, ale nevím nevím, jestli to můj nematematický mozek vydedukoval správně. Snad jo.
Do Primarku se mnou muž odmítl jít a ani mu to nemám za zlé. Dřív jsem tam milovala úplně vše, ale teď mi to přijde jen jako hadry (a už zdaleka na tak levné jako dřív!), za kterými stojí spousta lidského utrpení (viz reality show Sweatshop). Nezkoušela jsem si tedy žádné oblečení, jen pár srandiček, jako tohohle lvíčka, kterýho jsem si strašně chtěla vzít, jenže ta kapuca byla strašně nepříjemně těžká. Nakonec jsem vzala chlupatej župánek, kabelku, taštičku na make-up a samozřejmě pár náhrdelníků, gumiček, sponek a těhlech basic nutností, které tam jsou za hubičku.
V dalším z mnoha obchodů, co jsou v G3 si zase zkoušel věci jen můj drahý a já zatím opatrovala snapback aka naše společné vlastnictví :D konečně se v ní začínám cítit dobře a ne jako blázen!
Můj cestovní outfitek a můj osobní nosič, bez kterého bych nedošla ani na metro, haha. Nejsem příliš praktická žena a nakoupím dvě obří těžký tašky hned na počátku výletu. Ale co už.
Unavená jsem byla samozřejmě stejně, i když jsem si tašky nosit sama nemusela, Ale tak víme, že nákupy patří k nejúnavnějším činnostem. Tady už jsem byla tak poznamenaná, že jsem se v obchodě usadila na schody, hodnotila mužovi jeho výběr triček a fotila crazy selfíčka.
Po příjezdu do centra Vídně jsme prošli pár uliček a nakonec se usadili v našem oblíbeném zapadlejším Starbucksu, protože ten na hlavní třídě je příliš rušnej! Poseděli jsme tam skoro dvě hodinky a nabrali síly ze sojového chai tea latte, což je doopravdy nejlepší pití na světě a nikdy mi za něj nebude líto dát tolik peněz (už jsem říkala, že nechápu, proč někdo chodí do Starbucksu na obyčejný kafe, který si může dát i jinde za třetinovou cenu?!)
Co mě z celýho výletu dostalo jednoznačně nejvíc bylo venkovní obří kluziště. Uvědomte si, že já miluju i to miniaturní, co máme v Olomouci na náměstí. Umíte si představit, jak mě fascinovalo tohle? Nejdokonalejší místo jaký jsem kdy viděla! Nádherný prostory, krásně nasvícený, super muzika a ledové uličky parkem, kde lidi jezdí mezi stromama. Nedokážu ani popsat, jak okouzlená jsem se tam cítila a vydržela bych tam stát hodiny v kuse a jen se kochat pohledem na všechny strany.
Nejhezší místa ve Vídni známe díky naší Káje, která si nás před rokem odchytla na jednom koncertě, nechala nás u sebe přespat a ukázala nám, jak žijí ve Vídni studenti. Je k nezaplacení mít v cizím městě někoho, kdo se tam vyzná, dá vám tipy, provede vás nejlepšíma místama a ukáže kouty, které byste nikdy nenašli, protože o nich nemáte ani tušení. Tentokrát jsme se tedy konečně setkali znovu a po večerní lahvince vína jsme se vydali právě na kluziště, následně dlouhou procházkou ke Káje na byt a propovídali jsme se všichni až ke spánku.
Od Káji z bytu jsme odcházeli ještě před šestou ranní, aby to muž stihl do práce, takže pro mě opět noční můra. Ale opět jsem na tom našla něco dobrého - venku pohádkově sněžilo, takže to zas tak zlý nebylo. Cesta nám utekla coby dup, samozřejmě jsme jí totiž prospali a podle toho taky vypadá naše příjezdové selfíčko :D
Nutně jsem potřebovali nějakou výživnou snídani a to rychle, proto jsme vybrali obchůdko-bistro My Food přímo ve Vaňkovce a musím říst, že tak dobrou palačinku jsem ještě nikdy neměla - byla špenátová a náplň byla riccotta a klobása. No řeknu vám, nebe na zemi! Mezaluna (to je to něco-jako-houska) měla na můj vkus až moc zvláštních chutí, takže na plné čáře vyhrála slaná palačinka a jednodznačně ji všem doporučuju a už se těším, až tam budu mít znovu cestu!
Poslední kroky v Brně vedly ještě do Starbucksu, protože chuti na další chai tea se nedalo odolat. Chtěla jsem tam i napsat článek, ale neměla jsem dost sil, takže jsem si jen prohlížela nové fotky, přečetla si články na ostatních blozích a zkoukla pár videí. Teď už sedím v župánku zachumlaná v posteli, píšu Vám poslední řádky (a mám zpoždení s vydáním článku, haha, no co, stejně jsou čtvrtky návštěvnostně vždy nejslabší!) a nemůžu se dočkat večerního válení se v čajovně na polštářkách a mlsání toho nejlepšího sushi!
Mějte se krásně a dejte mi vědět, jak se Vám zamlouvají takovéhle články a zda je pro Vás mám chystat častěji! xx
