Včerejší den jsem měla nabitý k prasknutí a bylo mi předem jasný, že to bude super příležitost nafotit celej den a napsat další z deníčkových článků, co vás tak baví. Úterý bylo jedinej den z celýho týdne, kdy jsem nebyla v práci a tak jsem toho využila do poslední minuty. Během dne jsem zvládla dvě kavárny, představení nový kolekce Pandory, zkoušku, fitko, rozbalení balíčků a ještě firemní večeři. Většinu jsem vám nafotila, tak na to pojďme společně mrknout.

S Kubou jsme si ráno přivstali, abychom se stavili na poště a na kafe v Costě, kterou máme na Brumlovce moc rádi a chcem si jí užít ještě dokud bydlíme poblíž. Chtěli jsme i fotit outfity, ale kvůli nedostatku času jsem fotila jen já Kubu, aby měl fotky do článku, haha. Vtipný, jak se to otočilo!

Už mega dlouho jsem v Costě pokukovala po tiramisu, protože to je už pár měsíců jedinej (kromě Donuters, eeeeehm) klasickej dezert, na kterým fakt ujíždím a tak jsem si ho konečně dala - je vynikající a ideálně velký (spíš teda malý žejo), takže po něm člověk není zapláclej a přeslazenej.

Minidonuty ke kafi za 15,- jsou milá novinka, nicméně asi nic, na co bych chtěla chodit pravidelně. Jak jsem ochutnala Donuters, tak už mě jiný donuty neberou.

Z Brumlovky jsem se přesunula do překrásných prostorů SOHO, kam jsme byly s holkama pozvány na představení jarní a letní kolekce naší oblíbený Pandory. Šperky a interiér SOHO tvoří tak dokonalou kombinaci, že jsme z toho byly všechny uplně vedle. Na uvítanou jsme dostali okurkový drink a i to k celé atmosféře nádherně pasovalo.

Kolekce jsou stejně boží jako vždycky, zejména videa, co nám byly prezentovány, mě uplně nadchly kvalitou a zpracováním. Co se týká konkrétních prvků, zaujaly mě tyhle barevný prstýnky a náramky, který jsem nikdy dřív u Pandory neviděla a fakt se mi zalíbily. Světle růžovej i bílej prstýnek bych si nejradši rovnou odnesla!

S balónkama jsem se nejen fotily, ale i jsme si je mohly odnést s sebou. To jsme se Sandrou samozřejmě neodmítly a vyrazily s nima směr HUB. 

Mě samozřejmě napadlo s nima nafotit outfit, když už je máme a tak jsme se do toho na náplavce pustily. Sandra po chvíli cvakání pravila, že jich tam mám asi sto, přičemž já po kontrole zjistila, že 99% vypadá asi takto :D. 

Po focení mě čekala poslední zkouška, na kterou šla po horách docela nepřipravená, ale opět jsem měla poměrně šťastnou ruku na los a po chvilce bojování na ústním, jsem odcházela s pohodovým Cčkem a úlevným pocitem, že mi právě skončilo zkouškový. 

Školu mám jen pár kroků od Hubu, takže jsem se stavila pozdravit i tam a probrat aktuálně plánovaný kampaně. 

Oslavit zkoušku jsem pak vyrazila za Nikčou do My Raw Café, kam jsem se těšila už dva týdny. Měla jsem v plánu si tam dát obědový menu nebo něco slanýho jakoby oběd, ale opět jsem neodolala degustačnímu menu zákusků, protože tam měli samý novinky. A k pití opět mladý kokos a genmaichu - fakt tenhle zelenej čaj s praženou rýží zkuste, já na něm totálně ujíždím.

A z dobrot určitě sáhněte po Raffaelo řezu, pokud ho zrovna budou mít, protože jsme se s Nikčou obě shodly, že to od Rafaella fakt nejde rozeznat a je to totální nebe v puse. Kromě toho jsem zkusila ještě mrkvovej, kterej je zase super pokud chcete něco svěžího a lehkýho.

Po dvouhodinovým povídání jsem se odebrala domů a rozbalila si balíčky, co se mi nastřádaly za ten týden, co jsem byla pryč. Prvním byla voňavá krabička z Lushe s ukázkou valentýnské kolekce. Sprchovej gel Prince Charming jsem zkoušela už loni a opravdu je charming.

Bomby do koupele miluju, takže i na tuhle se moc těším. O to víc, když jsem ji včera viděla u někoho v instastories v akci! 

Pěna, která vznikne z barevnýho jednorožčího rohu bude vonět levandulí. Už teď mám od něj provoněnej pokoj a asi vám nemusím říkat, jaký blaho to pro mě je.

Vyzvedla jsem si taky Nemléko lahev a další novinku - polotučné mandlové nemléko. Je v litrový lahvi a stojí stejně jako ta půllitrová plnotučná. A chutná podle mě skoro totožně. Je výborný do kaší i do kafe, ale já ho rozhodně preferuju samotný, protože mi strašně chutná a přijde mi škoda ho s něčím míchat, haha.

Z Woodies mi přišly bílý Superstary, po kterých jsem koukala už dobu, ale protože mám ty klasický černobílý, dlouho jsem váhala, jestli fakt nutně potřebuju i tyhle. No jak vidíte, došla jsem k závěru, že potřebuju. Já jsem prostě teniskovej úchyl a už se tomu ani nebráním. Jen Kuba obrací oči vsloup pokaždý, když přijdu s novou krabicí a tvářím se jakože nic.

A kromě bot jsem si objednala i Cheap Monday bomber v megazajímavým střihu, takže už aby bylo teplejc a já ho mohla nosit. Zatím ho musím schovávat pod kábatama a to prostě není ono! :))

Po rozbalení a nafocení balíčků jsem zjistila, že do firemní večeře zbývají ještě dvě hodiny a tak jsme s Kubou vyrazili ještě do Fitinnu. Tam se mnou málem sekl pohled do těch davů, co tam byly, protože jsem to ještě neviděla, ale nakonec jsme se nad to povznesli a odjeli si každej v klidu svůj trénink a mně hořely ramena tak, že jsem měla pocit, jakobych je snad nikdy v životě necvičila - ACHJO.

No a pak jsem se teda přesunula na Mírák do Bruxxu, kde jsme měli další z naších pravidelných firemních večeří. Každý měsíc takhle někam společně vyrazíme a poznáváme tak další a další cool místa a samozřejmě taky sebe navzájem, což je hlavním účelem. Teambuilding přece. Zatímco si skoro všichni dali mušle, já se jich bála a zvolila jsem tatarák, který mi tam byl taky doporučen, protože je s lanýžovým olejem a pokud znáte jeho chuť, určitě už vám teče slina - bylo to delikátní a kdyby tam nebylo tak draho, tak tam určitě chodím častejc!

To tedy bylo k mému dokonale rozvrženému úterku. Musím ale říct, že i přes občasnou hektičnost a nervy ze zkoušky jsem si celej den strašně moc užila a bylo to mnohem lepší než celodenní sezení v kanceláři, haha. Ale bez práce nejsou koláče, takžeeeee.... :))

A na závěr ještě dotaz: vyhovuje vám odjížděcí lišta nebo to bylo lepší, když tam byla napevno a článek se rolovat pod ní? 

Náš pohádkovej týden v Itálii uplynul rychlostí blesku a už jsme zase v Praze, zavalení učením a dalšíma nepříjemnýma povinnostma. Proto bych teď ráda nějakou tu minutku věnovala ohlédnutí za těmi dny, kdy jsme všechno pustili z hlavy a celý dny sjížděli úchvatný široký italský sjezdovky.

Uvidíte fotky z mobilu, z OMDčka a taky z foťáčku, respektive kamerky Olympus TG Tracker, kterou jsme si zapůjčili za účelem vlogu, kterej bude online během pár dní. Obecně uvidíte hodně hor a taky hodně značky Kari Traa, haha.

Tohle je třeba právě z tý kamerky, má extra širokoúhlej záběr, což je na hory dokonalý - počkejte si na ty záběry ve videu - nicméně tady jsem to ještě neměla uplně vyzkoušený a tak jsme se cpali k sobě abychom se tam všichni vešli :DD. Nojono. Taky vidíte celou naši sestavu. My dva s Kubou, naši, brácha, teta a strejda.

Každý ráno jsme budili do tohohle krásnýho výhledu a dokonalýho počasí. Kronplatz je středisko severní Itálii, kousíček od rakouských hranic a moje rodinka tam jezdí už slušnou řádku let. Dokonce i do jednoho a toho samýho apartmánu. Sami si vaříme, ke snídani si objednáváme od majitele domácí pečivo a vajíčka a máme kupony zdarma do bazénu, na ski depot a další skvělý výhody. Třeba slevu do spa-centra Cron4, což je vlastně takový saunový městečko s 13ti různejma saunama, spoustou romantickejch posezení u ohně a odpočíváren. 

Úvodní záběry do vlogu jsem točila skoro každej den, protože jsem s nima nikdy nebyla spokojená. Pak jsem usoudila, že musím přestat hledět na to, že rybí oko je prostě na obličej dost nelichotivý a přestat to řešit.

Kari Traa lover jednoznačně. Tohle termotriko jsem vám pár týdnů zpátky ukazovala i v outfitu, tady jsem ho celý týden nosila jako spodní vrstvu, protože dokonale hřeje a protože na vrcholcích občas šíleně foukalo, nosila jsem i tu kapucu, díky který mi nebyla nikdy zima, protože jsem měla v teple i celou hlavu. Obecně můžu říct, že tyhle věci jsou na hory fakt geniální, přes termotriko jsem měla ještě Kari Traa mikinu a přes to už jen bundu a profoukla jsem jen jeden jedinej den, kdy bylo skoro -20 a fakt silnej vítr.

Italský sjezdovky jsou obecně nádherný, široký a poloprázdný, protože tím, jak jsou kolem celýho kopce a je jich spousta, tak se tam ti lidi dokonale rozptýlej. Konkrétně středisko Kronplatz je podle mě fakt boží - neasi, když tam jezdíme pořád dokola - a na svý si tam přijde uplně každej. Jezdit se tam dá pohodově odpočinkově na modrých sjezdovkách, můžete si dát krátký varianty nebo třeba jezdit odshora až uplně dolů, což je třeba na 25 minut jízdy nonstop. Samozřejmostí je snowpark v několika variantách obtížnosti a spousta restaurací, přičemž nám se osvědčila ta největší přímo na vrcholku. No a v poledne na samým vrcholku hory odbíjí ikonickej zvon Concordia, kterej uvidíte i níže na fotkách a díky kterýmu se nahoře pár minut před polednem srocují davy a čekaj na tu podívanou s extra silným zvukem - to ostatně taky uvidíte/uslyšíte ve videu.

Na prkně jezdím dobrejch 9 let a teprve letos jsem si pořizovala mi taťka pořídil nový. A teda krásný! Nejdřív jsem se bála, že na něm nebudu umět, protože jsem byla zvyklá na to svý prošláplý začátečnický, ale sžily jsme se během první jízdy a nemůžu si ho vynachválit. Značka Nitro, koho by zajímalo a vhodný na sjezdovku i na lehký blbinky ve snowparku.

A tahle fotka nesměla chybět. Ale řeknu vám tajemství - vůbec to nebylo moje bombardino a ani jsem nikdy žádný neměla, vůbec mi to nechutná :D.

Závěrečných pár fotek před odjezdem a.k.a. musíme využít to krásný pozadí aspoň na pár kvalitních fotek.

A ještě cestovní outfitek, kdybyste náhodou ještě nevěděli, jaký dvě sportovní značky u mě vedou.

A kdybyste náhodou zapomněli na to, jakej kluk u mě vede :D. Obojí je asi tak stejně pravděpodobný řekla bych!

Tak doufám, že se vám ta kupa fotek líbila, přestože se hodně lišily kvalitou. Pokud by vás zajímalo něco dalšího k našemu pobytu, určitě se ptejte v komentářích a můžete mi napsat, jaký střediska jsou ty vaše oblíbený, ať si rozšířím obzory!